Česká republika patří k nejateističtějším zemím světa. Na rozdíl od například Slovenska nebo Polska. V malověrnosti nám už může konkurovat snad jen Francie.

Na druhou stranu ovšem mnozí lidé věří na různé esoterické záležitosti a jsou velmi pověrčiví. Nechat si vykládat budoucnost z karet, věřit horoskopům, i to jsme my Češi. Dalo by se říci, že kde chybí víra, tam vzniká prostor pro pověrčivost. A to rozhodně není dobře.
Je možná na místě položit si otázku, zda jsme skutečně tak malověrní, jak se snaží dokázat sociologické výzkumy. Není ta malověrnost spíše jen skepse vůči církevním organizacím?

kostel

Duchovní potřeby tvoří přirozenost člověka. V Bibli stojí psáno, že Bůh stvořil člověka k obrazu svému. To rozhodně neznamená, že jsme podobní Bohu fyziologicky, ale že do nás vložil určitou duchovní podstatu. Té vděčíme za svědomí, solidaritu, empatii, tvůrčího duch. Bez ní by nemohla vzniknout ani morálka ani kultura. Zkrátka civilizace.

Osobní a intimní vztah

Víra není o náboženské organizaci. Víra je velmi osobní intimní vztah. Poskytuje tvůrčí potenciál v době tvoření a útěchu v době krize. Pozor není to ta útěcha, že se člověk pomodlí a je mu lépe. Není pravda, že věřící lidé snáze překonávají krize, protože krize často vede také ke krizi víry (v duchu „Bože, proč jsi to dopustil). Je to ve smyslu hledání hlubšího smyslu.

Náboženstvím se věnuje dokonce disciplínapsychologie náboženství. U nás se psychologií náboženství zabývá především psycholog Pavel Říčan, který je také evangelický křesťan. Náboženstvím se samozřejmě zabýval také Sigmund Freud, Carl Gustav Jung nebo, a to především Viktor Frankl.

kostelíček

Pro zajímavost byl to především Carl Gustav Jung, který si všiml, že katolíci, kteří mají v popisu náboženských povinností svátost zpovědní, trpí minimálně psychickými problémy ve srovnání s nevěrci nebo evangelíky, kteří svátost zpovědní nemají. Všiml si tedy, že zpověď má významnou úlohu v oblasti psychohygieny. Pokud máte duchovní potřeby, rozhodně je rozvíjejte a .

3.7
03